| NAVIGACE |
|
|
|
|
Vympel, SSSR
připravil Zdenek Kussior
Dalekodosahová R-33 byla vytvořena jako základ výzbroje přepadového stíhače MiG-31. Do služby vstoupila v roce 1980 jako střela schopná sestřelit průzkumné SR-71, bombardéry B-52 a B-1, bojové a transportní letouny, vrtulníky a křižující střely. Může být použita ve dne, v noci za jakéhokoliv počasí, za elektronického rušení a proti pozadí země nebo vody. Střela je zkonstruována klasickým aerodynamickým schématem s širokým využitím titanových slitin. Za dlouhými nosnými plochami v polovině trupu následují čtyři ovládací plochy, přičemž dvě z nich jsou pro polozapuštění do trupu letounu skládací. Všechny čtyři jsou nezávisle ovládané. R-33 je nesena po čtyřech pod trupem letounu MiG-31 na katapultačních zařízeních AKU-33. Rakety se na cíl zaměřují pomocí radiolokačního kompletu Zaslon, schopného sledovat až deset cílů najednou. Přibližně do vzdálenosti 100 km od letounu-nosiče je navedení inerciální s povelovou korekcí pomocí datového spojení. Pro druhou poloaktivní a aktivní radarovou část letu je k dispozici naváděcí hlavice 9B-1388 firmy Agat. Maximální výška cíle může být 28 km, přetížení do 4 g a rychlost 3700 km/h. Pravděpodobnost zničení cíle má být 60 – 80 %. R-33 je první ruská střela vzduch-vzduch s digitálním palubním počítačem. Tříštivo-trhavá hlavice o hmotnosti 47 kg je iniciována bezkontaktním rádiovým nebo samozřejmě i kontaktním elektromechanickým zapalovačem. Modernizací vznikla verze R-33S a střela velmi dalekého dosahu R-37 (je možné, že se také označuje R-33E)
Mig-31 Foxbat vyzbrojený raketymi R-33
| Délka | 4180 mm |
| Průměr | 380 mm |
| Rozpětí nosných ploch | 900 mm |
| Rozpětí ovládacích ploch | 1180 mm |
| Hmotnost | 490 kg |
| Bojová hlavice | 47 kg |
| Způsob navedení | Inerciální + poloaktivní RL + aktivní RL |
| Dolet | 120 km |
| Výška cíle | maximálně 28000 m |
| Přetížení cíle | 4 g |
| Rychlost cíle | 3700 km/h |
Zdroje:
Copyright © All Rights Reserved