poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE

Lockheed F-94 Starfire

F-94 byl záchytný stíhač do každého počasí. Vyvinut byl z cvičného letounu T-33, který vznikl zas z F-80. Počáteční testy ale ukázaly, že motor nemá dostatečný výkon pro velkou hmotnost letadla, zvýšenou vahou elektronického zařízení a radarového řízení palby Hughes E-1. Po instalování modernizovaného motoru se objevila nutnost různých dalších úprav. Konečně byl letoun akceptován (v prosinci 1949) a F-94A začaly u Velitelství vzdušné obrany nahrazovat letadla North American F-82 Twin Mustang. Po vypuknutí války v Koreji bylo Starfirům zakázáno létat nad Severní Koreou, neboť velitelství se obávalo toho, že jejich sofistikovaná elektronika by mohla padnout do rukou nepřítele (protože tento zákaz vedl ke zvýšeným ztrátám bombardérů B-29, byl později zrušen). 30. ledna 1953 kapitán B. L. Fithian (pilot) a poručík S. R. Lyons (radarový operátor) sestřelili nespatřenou stíhačku LA-9 s pístovým motorem.

F-94C byly vyřazeny ze služby u US Air Force roku 1959, poslední F-94 u Air National Guard byl vyřazen ze služby počátkem roku 1960.

Stručná charakteristika
Výrobce	Lockheed Aircraft Co., Burbank, Calif.
Vzlet prototypu	16. duben 1949 (YF-94)
Modely	F-94A, B, C
Pohon	jeden proudový motor Pratt & Whitney J48-P-5 nebo -5A
Výkon	8750 lb	38,9 kN
Délka	44 stop 6 palců	13,6 m
Výška	14 stop 11 palců	4,5 m
Rozpětí	42 stop 5 palců	12,9 m
Hmotnost	24 200 lb	10 977 kg
Max. rychlost	640 mph	1030 km/h
Dolet	1200 mil	1930 km
Dostup	51 000 stop	15 500 m
Výzbroj	24x 2,75 palcové rakety Mighty Mouse FFAR v přídi a 24x 2,75 palcových FFAR na dvou podkřídelních závěsnících (12 raket v každém)
Posádka	dva (pilot, radarový důstojník)
Vyrobeno	856 strojů
Cena za jeden stroj	534 000 dolarů

Podrobnější historie letounu F-94

Jirka Wagner