NAVIGACE |
|
|
Americké těžké křižníky
USS Houston
(CA-30)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída:
Northampton
Těžký křižník Houston byl postaven v loděnicích Newport News Shipbuilding v Newportu, Virginia. Jeho kýl byl položen 1. května 1928, trup spuštěn na vodu 7. září 1929 a křižník byl dokončen 17. června 1930.
Hlavní výzbroj tvořilo devět kanónů ráže 203mm/55cal umístěných ve třech trojčitých věžích. Sekundární výzbroj tvořilo osm univerzálních kanónů ráže 127mm/25cal v jednotlivém lafetování (původně čtyři kanóny a další čtyři byly doplněny před rokem 1940). Protiletecká výzbroj pak sestávala z osmi čtyřhlavňových kompletů Bofors ráže 40 mm a z několika desítek 20 mm kanónů Oerlikon. V neposlední řadě byly na palubě instalovány dva tříhlavňové torpédomety ráže 533 mm.
Hnací systémy tvořily kotle White-Foster a turbíny Parsons, které dovolovaly křižníku plut rychlostí až 32 uzlů. Turbíny byly na hřídele lodních šroubů napojeny pomocí transmisního systému a byly tak velice hospodárné. Akční rádius lodě byl 10 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů a dokonce 13 000 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.
Loď byla vybavena dvěma katapulty a mohla nést standardně čtyři a maximálně i šest letounů.
Po vstupu do služby byl Houston od února 1931 dislokován na dálném východě, kde sloužil jako vlajková loď do svého vystřídání sesterskou lodí Augusta 17. listopadu 1933. Následně byl přiřazen k šesté křižníkové divizi a v roce 1934 k páté divizi. V roce 1935 se stal vlajkovou lodí páté divize, ale v roce 1937 byl převelen ke čtvrté divizi, jejíž vlajkovou lodí se stal následující rok. V říjnu 1940 se přemístil do oblasti Filipín a v listopadu se opět stal vlajkovou lodí Asijské flotily.
Na počátku války v Pacifiku v prosinci 1941 doprovázel křižník Houston spolu se třemi starými torpédoborci (TF5) konvoj směřující do Austrálie a poté se zde připojil ke spojeneckému uskupení ABDA (Australian-British-Dutch-American). V rámci těchto sil operoval křižník v holandské části východoindického oceánu. Dne 4. února 1942 se Houston vydal v rámci útočného svazu prověřit situaci u přístavu Balikpapan na Borneu, kde bylo hlášeno vylodění japonských sil. Křižník byl zasažen leteckou pumou, která vyřadila zadní dělovou věž. Navzdory poškození, které značně snížilo palebnou sílu plavidla, doprovázel Houston v příštích dnech konvoj s posilami na Timor, ale následně byla tato akce odvolána a konvoj stažen. Křižník byl převelen do přístavu Chilachap na Jávě, kde se ujal velení kontraadmirál Doorman. Ke konci února začali Japonci útočit na Jávu a připravovat vylodění. Houston společně s ostatními spojeneckými plavidly se snažil japonský nápor zadržet, ale po bitvě v Jávském moři 27. února se spojenci nakonec stáhli do Batavie a následně do australského Perthu. Při ústupu se 1. března 1942 Houston a ještě jeden spojenecký křižník dostali do blízkosti silného japonského svazu tvořeného těžkými křižníky a torpédoborci a v následné přestřelce byly obě spojenecké lodě potopeny dělostřeleckou palbou a torpédy z křižníků Mogami a Mikuma.
Technicko -Taktická Data:
Délka celková | 182,96 m |
Délka při čáře ponoru | 177,4 m |
Šířka | 20,14 m |
Ponor | 5,92 m |
Výtlak standardní | 9 006 t |
Výtlak maximální | 11 420 t |
Výzbroj | 9 x 203 mm (3x3) |
4 x 127 mm (4x1) | |
6 x 533 mm torpédomety (2x3) | |
Pancéřování | boční pás 76 mm (v místech strojovny); paluba 25mm; muniční komory 95 mm |
Max. rychlost | 32,5 uzlu |
Pohon | 8 kotlů White-Foster |
4 Parsonsovy převodované turbíny | |
Výkon | 107 000 ks |
Akční rádius | 10 000 nm. při 15 uzlech |
Zásoba paliva | 2 108 t |
Letouny | 4 |
Katapulty | 2 |
Posádka | 617 |
Uvedena do služby | 17. června 1930 |
Potopena / vyřazena | 1. března 1942 |
Copyright © All Rights Reserved