Ch-29 (AS-14 Kedge)

Molnija (od 80. let Vympel), SSSR

připravil Zdenek Kussior

Uprostřed kontejner APK-9 pro datové spojení mezi letounem a střelami Ch-59M (vlevo) a Ch-29T (vpravo)

Ch-29 (9M721) je jediná protizemní raketa vyvinutá pod vedením Matuse Bisnovata v konstrukční kanceláři Molnija, která se specializovala na střely vzduch – vzduch.
Vývoj byl dokončen v polovině 70. let, kolem roku 1980 byla přijata do výzbroje letounů MiG-27 (2 ks), Su-17 (2 ks) a Su-24M (3 ks), později byla, případně bude, instalována i pod letouny MiG-29, MiG-31FE (plánovaná exportní verze letounu pro přesné protizemní útoky), MiG-33, Su-22 (2 ks), Su-25T/-39 (4 ks), prototypový S-37, pod letouny řady Su-27 (6 ks) a pod irácké Mirage F1.

Je určena především proti silně chráněným cílům (zpevněné betonové kryty, vzletové dráhy, železnice, mosty, lodě a vynořené ponorky), čemuž svědčí i fakt, že téměř polovinu hmotnosti tvoří bojová hlavice, schopná ničit lodě do výtlaku 10000 t – torpédoborce a křižníky. K letounu je připevněna zařízením AKU-58, ze kterého je uvolněna ještě před zapálením motoru, nebo zařízením APU-58, ze kterého se vystřeluje. Varianta Ch-29L (Izdělije 63, AS-14A) s poloaktivním laserovým navedením používá hlavici 24N1, která je s trupem o větším průměru spojena aerodynamickým přechodem. Cíl se ozařuje laserovým paprskem z letounu-nosiče, z jiného letounu nebo z pozemního značkovače. Verze L se nepoužívá proti námořním cílům. Ch-29T (Izdělije 64, AS-14B) se díky televizní hlavici ze střel Ch-59 autonomně opticky navádí na cíl zobrazený na obrazovce v kabině letounu. Pro přenos dat mezi letounem a střelou používají Rusové kontejner APK-9 (u letounů vycházejících ze Su-27 se zavěšuje na zadní mezimotorový závěsník), v Iráku se používá francouzský Thompsom-CFS Atlis.

Ch-29D se navádí na obraz cíle v infračerveném spektru. Posledně jmenovaná verze byla jako první nabídnuta na export. Ch-29TE je vylepšená varianta původní televizně naváděné střely. Vyvíjela se také protiradarová Ch-29MP, operačního nasazení se ale s největší pravděpodobností nedočkala. Střely Ch-29, plnící úkoly jako americké AGM-65, se obvykle vypouštějí z výšek 200 až 5000 m. Raketa je poháněna raketovým motorem na tuhé palivo, rychlost letu je až 3000 km/h.

TTD

* Dolet je velkou měrou ovlivněn schopnostmi naváděcí hlavice, všechny typy by byly schopny v závislosti na výšce vypuštění doletět 10 až 30 km.

Zdroje:

• www.index.ne.jp
• http://www.bharat-rakshak.com/IAF/Info/Kh-29.html
• http://www.fas.org/man/dod-101/sys/missile/row/as-14.htm