| NAVIGACE |
|
|
|
|
připravil ing. Radek Valkovič
V 70. letech bylo vedení námořnictva jasné, že je potřeba poohlédnout se po náhradě za Dedalo. Na trhu nebyla žádná vhodná loď k dispozici, takže po vzájemné dohodě Španělsko převzalo americký projekt Sea Control Ship admirála Zumwalta z roku 1969, po úpravách byly projektové práce ukončeny v roce 1977. Objednávka byla podepsána v červnu 1977, stavba lodi začala položením kýlu 8. října 1979 v loděnici E.N. Bazan (nyní Izar) ve Ferrolu. Spuštění na vodu proběhlo 22. května 1982, dokončovací práce se ale zdržely, protože se upravoval (zvětšoval) můstek pro funkci vlajkové lodi a část plánované elektroniky byla nahrazena moderním systémem Tritan Digital Command and Control System.
Loď SNS Principe de Asturias (Kníže Asturie, R 11) vstoupila do služby až 30. května 1988 vyzbrojená nově dodanými AV-8B Harrier (VA.2 Matador II, 12 kusů, 9. eskadrila). V roce 1990 došlo k dalším úpravám – zvětšily se nádrže a radar SPS-52C byl nahrazen modernější verzí SPS-52D. V roce 1996 vstoupilo do služby osm nových letadel AV-8B Plus, v roce 1997 byly vyřazeny a prodány staré AV-8S.
Loď slouží jako vlajková španělského námořnictva ve svazu Alfa, pro doprovod konvojů, protiponorkový a protilodní boj, podporu vyloďovacích i humanitárních operací. Domovským přístavem je známá základna Rota. V současné době probíhají přípravy a plánování generální opravy (Midlife Upgrade), počítá se s montáží nové elektroniky a výkonného protiraketového systému (patrně ESSM). Zatím totiž raketovou protivzdušnou obranu musely zajišťovat doprovodné fregaty třídy Santa Maria (upravené O.H. Perry), které na tento úkol nestačí. V tomto roce ale do služby vstoupí moderní torpédoborce třídy Alvaro de Bazan vybavené systémem Aegis, raketami Standard 2MR Block IIIA a ESSM, takže definitivní podoba přestavby ještě není jistá.
Protiraketový systém Meroka také nepatří ke světové špičce, dosah proti letadlům je 2000 m, teoretická rychlost střelby sice dosahuje 9000 ran/min, ale systém střílí 12 ranné salvy, maximálně dvě za sekundu – to znamená, že za tři vteřiny, po které je raketa typu Exocet v dosahu systému (1400-500 m od lodi), může vystřelit maximálně 72 nábojů, zatímco Phalanx 150 (Block 1 a 1B s vyšší kadencí 225) a 30 mm Goalkeeper, který díky většímu dostřelu střílí o nejméně 1 s déle, 280 střel o podstatně vyšším účinku.
Letová paluba o délce 176 m je vybavena startovacím můstkem (ski-jump) o délce 46,5 m a úhlu 12°, který umožňuje start letounů s vyšší hmotností. Spolu se zavedením Harrierů druhé generace to ve srovnání s Dedalem znamenalo obrovské zvýšení bojové síly. Výtahy jsou na zádi a před ostrovem. Trup má 13 vodotěsných přepážek. Pro zlepšení plavebních vlastností a operace letadel za špatného počasí je loď vybavena dvěma páry ploutvových stabilizátorů typu Denny-Brown. Největší slabinou lodi je její pohonný systém – tvoří jej dvě plynové turbíny GE LM2500 systému COGAG (jedna zapnuta trvale, druhá se připojuje pro plný výkon), které pohání přes převodovku jednu pětilistou vrtuli se stavitelnými listy. Jediný zásah tak může loď ochromit, nouzový pohon zajišťuje rychlost jen 5 uzlů, tvoří ho dva výsuvné propulzory poháněné elektromotory po 590 kW, elektřinu (nejen jim) dodávají tři generátory po 2500 kW poháněné plynovými turbínami. Propulzory hlavně slouží pro manévrování v přístavech. Zde převážily ekonomické důvody nad technickými a bezpečnostními. Palivem pro plynové turbíny je letecký petrolej JP-5, takže podle spotřeby paliva letadel je určován dosah lodi, což je výhodou a usnadňuje to i zásobování.
Loď může nést až 12 Harrierů (AV-8B a B Plus, obvykle 10) a až 17 vrtulníků,
obvykle 12: šest dálkových protiponorkových SH-3H Sea King, dva SH-3 AEW včasné
výstrahy a čtyři protiponorkové Agusta/Bell AB-212. Do hangáru o ploše 2300 m2 se
vejde maximálně 17 letadel, zbytek parkuje na palubě. Loď je vybavena pro obsluhu
vrtulníků SH-60B
Seahawk operujících z fregat třídy Santa Maria.
Vlastní výzbroj tvoří čtyři systémy CIWS domácího typu Meroka, každý má 12
kanónů (2 řady po 6) Oerlikon L120 ráže 20 mm. Dva jsou umístěny na bocích
přídě a dva na zádi, mezi zbraně se snad dají počítat i dva 37 mm kanóny k
oslavným salvám. Podle části zdrojů bylo dodatečně nainstalováno osminásobné
odpalovací zařízení protilodních střel Harpoon.
Loď je dále vybavena šesti vrhači klamných cílů SRBOC a vlečenou návnadou pro
torpéda AN/SLQ-25 Nixie.
třídimenzionální radar SPS-52D, povrchový SPS-55, radar pro vedení leteckého provozu SPN-35A, palbu kanónů Meroka řídí radary SPG-M2B, RTN-11L/X a RAN 12L. Systém REB je typu Nettunel. Loď je vybavena komunikačním systémem Link 11 a 14, satelitní komunikačním systémem SCOT 3 a systémem Tacan URN-25.
Výtlak 13 400 / 17 190 t (plný). Délka 196 m, šířka 24,3 m (na čáře ponoru,
maximální je 32 m), ponor 9,4 m. Pohon: 2 turbíny GE LM 2500 (celkem 34,6 MW, 47 000
HP), jediný šroub, až 26 uzlů. Loď může být na moři až 45 dní. Dojezd je 6 500
mil při 20 uzlech nebo 10 000 mil při 16 uzlech.
Posádka: maximálně 600 námořníků a 230 osob vzdušného křídla, obvyklá posádka
je kolem 760 osob (z toho 95 důstojníků).
Pejčoch, Novák, Hájek, Válečné lodě 4 a 7.
L+K č.2, ročník 1987.
Internet:
http://www.netmarine.net/bat/porteavi/monde/
http://www.naval-technology.com/projects/asturias/
http://www.hazegray.org/navhist/carriers/cabot/
http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/principe-de-asturias.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Cabot_%28CVL-28%29
http://www.iridis.com/tzsb/Spanish_aircraft_carrier_Principe_de_Asturias
http://www.futura-dtp.dk/FLEET/Skibe/Principe.html
http://www.searchspaniel.com/index.php/Spanish_aircraft_carrier_Principe_de_Asturias
http://www.portierramaryaire.com/arts/meroka_1.php
http://www.revistanaval.com/armada/flotaero/flotaero.htm#1
http://www.europa1939.com/buques/portaviones/asturias.html
Copyright © All Rights Reserved