zpět poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Lockheed P-80 Shooting Star



P-80 Shooting Star byl prvním americkým bojeschopným proudovým stíhačem. Byl to také prvním americkým sériovým bojovým letounem dosahujícím v přímém letu rychlosti přes 804 km/hod (500 mph). Byl prvním americkým proudovým letounem, který zvítězil ve vzdušném souboji. Byl vítězem v prvním souboji proudových letounů. Jako první tankoval při bojovém letu ve vzduchu. Krátký čas držel světový rychlostní rekord. Byl základem pro úspěšný dvoumístný cvičný letoun T-33.
Sloužil v letech 1945 až 1957. Pak byl nahrazen typy F-84E, F-86E/F a F-94.
První let prototypu XP-80 se uskutečnil 8.ledna 1944.
Úvodní sériová verze Shooting Star, P-80A, byla objednána 4.dubna 1944. Nejprve bylo objednáno 500 a později dalších 2 500 kusů. Po ukončení 2. světové války byl kontrakt zredukován na 917 letounů.
První P-80A dostala AAF v únoru 1945 a poslední byl předán v prosinci 1946. První P-80A měly šedý nátěr, který se ale těžko udržoval. Proto byl nahrazen původní barvou kovu. Vzniklo rovněž 38 fotoprůzkumných verzí FP-80A-5-LO.
Další sériovou verzí Shooting Star byl P-80B. Motor J33-A-17 byl vybaven vstřikováním směsi voda+methanol. Aby se získalo místo pro nádrž směsi voda+alkohol byly zmenšeny palivové nádrže. 12,5 mm kulomety M-2 z P-80A byly nahrazeny vylepšenými M-3 stejného kalibru.
Celkem 240 P-80B bylo předáno mezi březnem 1947 a březnem 1948. Pozdější blok byl "zimní" model vybavený odmrazováním překrytu kabiny. Rovněž používal speciální maziva optimalizovaná pro arktické podmínky Aljašky.
117 F-80B bylo později upravena na standard F-80C. Po skončení války v Koreji putovaly k ANG a AFRES.
19.června 1947 se jednomu P-80B podařilo vytvořit nový rekord - 1 004 km/hod.
V červnu 1948, byl P-80B přejmenován F-80B.
Konečnou sériovou verzí Shooting Staru byl P-80C, což byla těžší a výkonnější verze P-80B. První P-80C vzlétl 1.března 1948. V červnu 1948, bylo označení P-80C změněno na F-80C.
Letoun P-80 Shooting Star sloužil v letech 1945 až 1957.
Již od začátku vývoje P-80 chtěl Lockheed postavit i cvičnou verzi. USAF ale nemělo zájem. V srpnu 1947 ale pod tíhou značného množství nehod posvětilo přestavbu jednoho P-80C na dvojmístný cvičný letoun. Modifikovaný letoun byl přejmenován na TP-80C. Trup byl prodloužen a posádka seděla za sebou. Aby se ušetřila hmotnost, byla výzbroj redukována na dva 12.5mm kulomety.
TP-80C poprvé vzlétl 22.března 1948. 11.června 1948 bylo označení změněno na TF-80C. Od 129.kusu TF-80C bylo 5.května 1949 označení změněno na T-33A. Dvojmístný T-33 byl jedním z nejúspěšnějších poválečných cvičných letadel. V USA bylo vyrobeno 5 691 kusů, 210 v Japonsku a 656 v Kanadě.
Sloužil do roku 1959, a to u více než 30 armád.
 
Stručná charakteristika P-80C
Základní funkce stíhací letoun
Rozpětí 38,85 stop 11,84 m
Délka 34,4 stop 10,49 m
Výška 11,25 stop 3,43 m
Hmotnost prázdná 8422 lb 3820 kg
max. vzletová 16 843 lb 7640 kg
Max. rychlost 593 mph 955 km/h
Poč. stoupavost 6873 ft/min 2095 m/min
Dostup 46 600 stop 14 200 m
Dolet normální 826 mil 1330 km
maximální 1380 mil 2220 km
Výzbroj šest 12,5mm kulometů; na závěsnících až 900 kg výzbroje


Podrobnější historie letounu P-80

Další obrázky

Jirka Wagner

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles