Poválečné americké vojenské letouny
Republic F-84 Thunderjet
Republic F-84 Thunderjet byl proudový stíhací bombardér a průzkumný letoun, který
měl svůj počátek v roce 1944 ve studii náhrady
P-47 Thunderbolt.
Protože dolet byl stejně důležitý jako vysoká rychlost, museli se konstruktéři
zříci tenkého křídla ve prospěch prostoru pro palivové nádrže a podvozek.
Kritické Machovo číslo křídla bylo nižší než trupu. To bylo primární omezení
výkonnosti prvních modelů P-84.
První XP-84 vzlétl 28.února 1946, pilotován majorem Williamem A. Lienem. Byl to
první americký stíhač, který absolvoval svůj první let po skončení 2. světové
války. Druhý XP-84 vzlétl v srpnu 1946. 7.září 1946 tento XP-84 ustavil nový
americký rychlostní rekord - 983 km/hod. Ale ještě týž den jej pokořil Gloster
Meteor, který zaletěl 991 km/hod.
P-84B byla první sériová verze Thunderjetu. Lišil se od XP-84A vystřelovací
sedačkou. Měl radiokompas a nové kanóny M-3, které nahradily M-2.
Dodávky P-84B začaly v létě 1947. Poslední P-84B byl předán v únoru 1948.
Označení P-84B byl změněno na F-84B 11.června 1948.
Postupně byly vyvinuty i modely F-84C a D. Další sériová verze Thunderjet byl
F-84E. Měl tentýž motor jako P-84D, tj. Allison J35-A-17D. Změny se týkaly trupu.
Měl vyhledávací radar Sperry APG-30, vylepšené nádrže na koncích křídel a o 0.3m
větší pilotní kabinu. Pod ocasem byly vysouvací pomocné startovací rakety. Díky
možnosti nést další přídavné nádrže se dolet zvýšil na 3 137 km.
První F-84E byl objednán 29.prosince 1948 a první exemplář vzlétl 18.května 1949.
Celkem bylo postaveno 843 F-84E.
F-84E byly nejprve určeny jako doprovodné stíhače pro
B-29 v Korejské válce. Při plnění tohoto
úkolu se často setkávaly s
MiG-15.
První sestřel MiGu zaznamenal F-84 21.ledna 1951. F-84E s přímým křídlem byl ale
mnohem pomalejší než MiG-15 se šípovým křídlem. MiGy tak často prolétly kolem
doprovodných F-84E a zaútočily na B-29. Konečné skóre vzdušných soubojů bylo 9
sestřelených MiG-15 a 18 F-84.
Úloha soupeře MiG-15 později přešla na mnohem výkonnější
F-86 Sabre, a Thunderjet byl převeden na útoky proti pozemním
cílům. V této roli nahradil stíhací bombardér F-80. F-84E a později F-84G vzlétl k
celkem 86 400 bojovým letům a shodil 55 897 tun bomb. 122 Thunderjetů bylo ztraceno v
protiletadlové palbě.
Stručná
charakteristika F-84E |
Pohon |
proudový motor Allison J35-A-17 2 267 kg |
Výkon |
4900 lb |
21,8 kN |
Max. rychlost |
613 mph |
986 km/h |
Počáteční stoupavost |
6063 ft/min |
1848 m/min |
Dostup |
43 240 stop |
13 180 m |
Dolet |
běžný |
1485 mil |
2390 km |
maximální |
1950 mil |
3137 km |
Max. vzlet. hmotnost |
22 455 lb |
10 185 kg |
Rozpětí |
36,4 stop |
11,10 m |
Délka |
37,43 stop |
11,41 m |
Výška |
12,8 stop |
3,91 m |
Výzbroj |
Šest kulometů kal. .50 a osm 5palcových raket nebo 2000 lb
bomb nebo nádrží s napalmem. |
Později byl vyvinut i typ F-84G Thunderjet - taktický bombardér schopný nést
jaderné bomby. Mělo jít jen o mezityp do doby, než bude k dispozici F-84F
Thunderstreak se šípovým křídlem. Stal se však nejvíce vyráběnou verzí série
F/P-84. Bylo vyrobeno celkem 3 025 kusů. Od dřívějších Thunderjetů se F-84G liší
výkonnějším motorem Allison J35-A-29. F-84G mohl nést 1 814 kg vnější výzbroje.
Byl též vybaven zařízením pro tankování za letu a autopilotem.
První F-84G byl předán USAF v červnu 1951. Sloužil rovněž jako dálkový
doprovodný stíhač. Dálkové lety s doplňováním paliva za letu začaly podnikat v
roce 1952. Všech Thunderjetů s přímým křídlem bylo vyrobeno 4 455.
Koncem 50.let byl nahrazen typem
F-84F Thunderstreak s
šípovým křídlem.
Podrobnější historie letounu F-84
Jirka Wagner
Copyright © All Rights Reserved