zpět poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE

Republic F-84 Thunderjet



Republic F-84 Thunderjet byl proudový stíhací bombardér a průzkumný letoun, který měl svůj počátek v roce 1944 ve studii náhrady P-47 Thunderbolt.
Protože dolet byl stejně důležitý jako vysoká rychlost, museli se konstruktéři zříci tenkého křídla ve prospěch prostoru pro palivové nádrže a podvozek. Kritické Machovo číslo křídla bylo nižší než trupu. To bylo primární omezení výkonnosti prvních modelů P-84.
První XP-84 vzlétl 28.února 1946, pilotován majorem Williamem A. Lienem. Byl to první americký stíhač, který absolvoval svůj první let po skončení 2. světové války. Druhý XP-84 vzlétl v srpnu 1946. 7.září 1946 tento XP-84 ustavil nový americký rychlostní rekord - 983 km/hod. Ale ještě týž den jej pokořil Gloster Meteor, který zaletěl 991 km/hod.
P-84B byla první sériová verze Thunderjetu. Lišil se od XP-84A vystřelovací sedačkou. Měl radiokompas a nové kanóny M-3, které nahradily M-2.
Dodávky P-84B začaly v létě 1947. Poslední P-84B byl předán v únoru 1948. Označení P-84B byl změněno na F-84B 11.června 1948.
Postupně byly vyvinuty i modely F-84C a D. Další sériová verze Thunderjet byl F-84E. Měl tentýž motor jako P-84D, tj. Allison J35-A-17D. Změny se týkaly trupu. Měl vyhledávací radar Sperry APG-30, vylepšené nádrže na koncích křídel a o 0.3m větší pilotní kabinu. Pod ocasem byly vysouvací pomocné startovací rakety. Díky možnosti nést další přídavné nádrže se dolet zvýšil na 3 137 km.
První F-84E byl objednán 29.prosince 1948 a první exemplář vzlétl 18.května 1949. Celkem bylo postaveno 843 F-84E.
F-84E byly nejprve určeny jako doprovodné stíhače pro B-29 v Korejské válce. Při plnění tohoto úkolu se často setkávaly s MiG-15. První sestřel MiGu zaznamenal F-84 21.ledna 1951. F-84E s přímým křídlem byl ale mnohem pomalejší než MiG-15 se šípovým křídlem. MiGy tak často prolétly kolem doprovodných F-84E a zaútočily na B-29. Konečné skóre vzdušných soubojů bylo 9 sestřelených MiG-15 a 18 F-84.
Úloha soupeře MiG-15 později přešla na mnohem výkonnější F-86 Sabre, a Thunderjet byl převeden na útoky proti pozemním cílům. V této roli nahradil stíhací bombardér F-80. F-84E a později F-84G vzlétl k celkem 86 400 bojovým letům a shodil 55 897 tun bomb. 122 Thunderjetů bylo ztraceno v protiletadlové palbě.
 
Stručná charakteristika F-84E
Pohon proudový motor Allison J35-A-17 2 267 kg
Výkon 4900 lb 21,8 kN
Max. rychlost 613 mph 986 km/h
Počáteční stoupavost 6063 ft/min 1848 m/min
Dostup 43 240 stop 13 180 m
Dolet běžný 1485 mil 2390 km
maximální 1950 mil 3137 km
Max. vzlet. hmotnost 22 455 lb 10 185 kg
Rozpětí 36,4 stop 11,10 m
Délka 37,43 stop 11,41 m
Výška 12,8 stop 3,91 m
Výzbroj Šest kulometů kal. .50 a osm 5palcových raket nebo 2000 lb bomb nebo nádrží s napalmem.


Později byl vyvinut i typ F-84G Thunderjet - taktický bombardér schopný nést jaderné bomby. Mělo jít jen o mezityp do doby, než bude k dispozici F-84F Thunderstreak se šípovým křídlem. Stal se však nejvíce vyráběnou verzí série F/P-84. Bylo vyrobeno celkem 3 025 kusů. Od dřívějších Thunderjetů se F-84G liší výkonnějším motorem Allison J35-A-29. F-84G mohl nést 1 814 kg vnější výzbroje. Byl též vybaven zařízením pro tankování za letu a autopilotem.
 
První F-84G byl předán USAF v červnu 1951. Sloužil rovněž jako dálkový doprovodný stíhač. Dálkové lety s doplňováním paliva za letu začaly podnikat v roce 1952. Všech Thunderjetů s přímým křídlem bylo vyrobeno 4 455.
Koncem 50.let byl nahrazen typem F-84F Thunderstreak s šípovým křídlem.

Podrobnější historie letounu F-84


Jirka Wagner

 


Copyright © All Rights Reserved