NAVIGACE |
|
|
HMAS Canberra
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída: Kent
HMAS Canberra byla jedním ze dvou křižníků třídy
Kent o standardním výtlaku 10.000 tun
objednaných australskou vládou jako součást pětiletého zbrojního programu
válečného námořnictva, který započal v roce 1924 a skončil v roce 1929.
Loď byla postavena loďařskou společností John Brown & Co Ltd. v Clydebanku (Glasgow, Skotsko). Kýl
byl položen 9
září 1925, trup byl spuštěn na vodu 31. května 1927 a pokřtěn za účasti její
královské výsosti princezny Mary. Loď pak byla dokončena a uvedena do služby 10. července 1928
pod velením kapitána George L. Massey-e (RN)
Skutečný standardní výtlak křižníku byl 9 850 tun a od ostatních lodí tzv.
County class (třída Kent) se nepatrně lišila. Na rozdíl od svých sester byla
například poháněna čtyřmi turbínami Brown-Curtis. Ty přes převodové ústrojí
otáčely čtyřmi lodními šrouby. Výzbroj tvořilo standardně osm děl ráže 203 mm ve
dvojhlavňových věžích, sekundární baterie sestávala z osmi děl ráže 102 mm a
navíc byly instalovány torpédomety Mk 7. Na rozdíl od sesterské lodi
HMAS Australia neobdržela přídavný
boční pancéř. Ve třicátých letech byla loď vybavena jedním hydroplánem
vypouštěným z katapultu umístěného ve středu trupu. Protileteckou baterii v té
době tvořily jednak 12,5mm kulomety a také čtyři rychlopalné pom-pomy ráže 3
libry (3pdr). V roce 1941 byla protiletecká výzbroj inovována a bylo instalováno
šestnáct 40mm pom-pomů (4x4, 2pdr) a pět kanónů ráže 20mm (5x1).
Po pěti měsících služby v Britských vodách vyplula HMAS Canberra 4. prosince 1928 z Portsmouthu a trasou přes Gibraltar, Freetown, Lagos, Kapské město, Simonstown a Durban dorazila 25. ledna 1929 do Freemantle v Austrálii. Nový křižník zůstal v australských vodách do září 1931 a poté se z tzv. Australia Station vypravil na svoji první služební plavbu ke břehům Nové Kaledonie a Fidži. Následujících devět let působila HMAS Canberra v aktivní službě, několikrát jako vlajková loď australské squadrony. V tomto období navštívila dvakrát China Station (v letech 1932 a 1937) a třikrát také zavítala na Nový Zéland, ale po většinu času křižovala v domovských vodách. V roce 1934 dělala doprovod Jeho královské výsosti Vévodovi z Gloucesteru, při jeho návštěvě na HMS Sussex.
V prvních devíti měsících Druhé světové války (která zatím probíhala pouze na
evropském bojišti) působila Canberra v domácích vodách a v Tasmánském moři pod
velením kapitána Wilfrida R. Pattersona (CVO RN).
V červnu 1940 se na velitelský můstek postavil kapitán B. Farncomb (MVO RAN) a
následující měsíc pro křižník začala další bojová mise, tentokrát v Indickém
oceánu, kde doprovázela konvoje z Freemantle do Colomba a Kapského města. V
průběhu července také neúspěšně pátrala po německé válečné lodi Atlantis na
obchodních trasách z Afriky do Indie a Malajsie.
V listopadu 1940 pomáhala zachránit trosečníky z ponorky SS Port Brisbane
a následně poměrně dlouho avšak opět bezúspěšně pátrala po německém pomocném
křižníku Pinguin, který ponorku poslal ke dnu. Poté, po zaminování australských
přístavů, se vydala do vod Antarktidy.
V lednu a únoru 1941 pokračovala HMAS Canberra v zajišťování konvojů v
Indickém oceánu a dále také pátrala po německých korzárských lodích, včetně
kapesní bitevní lodě
Admiral Scheer. Únavné pátrání se vyplatilo v březnu 1941,
když jako součást bitevní skupiny křižníku
HMNZS Leander zajistila německou
zásobovací loď Coburg a původně norský tanker Ketty Broving.
V polovině června 1941 navštívila Canberra naposledy západo-indický oceán
a poté se ze Zanzibaru (Madagaskar) vydala do Colomba. Po krátkém období, kdy dělala doprovod
spojeneckým konvojům v oblasti se v posledním červencovém týdnu vrátila do
Austrálie. Zbytek roku strávila Canberra ve východo-indockém oceánu při
eskortování konvojů směřujících z Austrálie do Singapuru a na Ceylon a také v
Tasmánském moři.
V den vstupu Japonska do války s USA 8. prosince 1941 měla již Canberra
na svém kontě přes 175 000 námořních mil služby a právě kotvila v přístavu v
Sydney. Po vypuknutí Pacifické války sloužila dále jako doprovodný křižník a
kryla konvoje s jednotkami směřujícími do Malajsie a na Jávu. Dne 7. února 1942
zakotvila v docích v Sydney, kde podstoupila rozsáhlé opravy a přezbrojení,
které trvalo do poloviny května. Nato loď vyplula aby doprovázela konvoj do
Melburne. Velké štěstí měla Canberra když se nacházela na kotvách v Sydney vedle amerického těžkého
křižníku USS Chicago v
noci z 31 května na 1. června 1942 při útoku japonských miniponorek. Naštěstí
vyvázla bez poškození. V červnu 1942 převzal velení kapitán Frank E. Getting
(RAN) a následující měsíc loď vyplula z Wellingtonu aby se zapojila do ofenzivy
v Korálovém moři jako součást TF44, spolu s loděmi
USS Chicago a
USS Salt Lake City.
Na počátku srpna 1942 se HMAS Canberra zapojila do akcí v jižní části
Šalamounova souostroví a v operaci pod krycím názvem "Watchtower" působila v rámci námořních jednotek podporujících
americké vylodění na Guadalcanalu a Tulagi. V ranních hodinách 9. srpna 1942
narazily spojenecké lodě při hlídkování u ostrova Savo na japonský svaz tvořený křižníky a v
následné přestřelce byla Canberra těžce poškozena. Loď utržila dva
zásahy torpédy do pravoboku a více než 20 zásahů z děl ráže 203 mm. Ztratila
pohon a převracela se na pravobok, zatímco její posádka včetně raněných byla
přesunuta na USS Patterson a USS Blue.
Kontraadmirál R.K. Turner (USN)
vydal rozkaz k opuštění plavidla a jeho potopení v případě, že nebude schopno
samostatného pohybu do 6:30. Jelikož toto nebylo možno zajistit, byla posádka
evakuována a podle rozkazů kontraadmirála Turnera a kontraadmirála V.A.C.
Crutchleyho (VC DSC RN), který byl velícím taktickým důstojníkem spojenecké
flotily amerických a australských křižníků a torpédoborců v operaci u
Guadalcanalu, zahájil torpédoborec USS Selfridge palbu na vrak lodi.
Torpédoborec vypálil na Canberru 263 projektilů ráže 127 mm a čtyři
torpéda, ale ani to nestačilo k jejímu potopení. Nakonec až po zásahu torpédem z
torpédoborce USS Ellet se loď potopila přibližně v 8 hodin ráno 9. srpna
1942 v úžině, která za nedlouho získala přízvisko "Iron Bottom" (se železným
dnem).
Vrak HMAS Canberra byl objeven a prozkoumán během července a srpna 1992, téměř
padesát let po jejím potopení. Loď se nachází v hloubce přibližně 760 metrů
směřujíc svisle vzhůru, ve středu trupu jsou viditelné otvory po dopadu granátů
a poškození požárem. Její dělové věže jsou stále ještě natočené na levobok,
stejně jako při střetnutí s japonskými křižníky.
Technicko-Taktická Data (1941):
Celková délka | 192 m |
Šířka | 20,8 m |
Ponor | 4,9 m (6,6 m max) |
Výtlak standardní | 9 850 t |
Výtlak maximální | 13 450 t |
Výzbroj | 8 x 203 mm Mk8 (8"/50 - 4x2) |
8 x 102 mm QF Mk16 HA (4"/45 - 4x2) | |
16x 2pdr pom-pom (4x4), 5x20mm (5x1) | |
8 x 12,7 mm MG (2x4) | |
8 x 533 mm torpédomety Mk7 (2x4) | |
Pancéřování | bok 25,4mm, paluba 34,9m, dělové věže 114mm |
Max. rychlost | 31,5 uzlu |
Pohon | 8 kotlů Admiralty 3 |
4 turbíny Brown Curtis | |
Výkon | 80 000 ks |
Akční rádius (nám. míle) | 3 100 při 31,5 uzlu, 13 300 při 12. uzlech |
Zásoba paliva | 3 400 t |
Letouny | 1 |
Katapult | 1 |
Posádka | 679 mužů (710 jako vlajková loď) |
Zařazena do služby | 10. července 1928 |
Vyřazena ze služby / potopena | 9. srpna 1942 |
Některé zkratky použité v textu:
CVO: | Commander of the Royal Victorian Order |
DSC: | Distinguished Service Cross |
HMAS: | His Majesty Australian Ship |
HMNZS: | His Majesty New Zealand Ship |
HMS: | His Majesty Ship |
MVO: | Member of the Royal Victorian Order |
RAN: | Royal Australian Navy |
RN: | Royal Navy |
USN: | United States Navy |
USS: | United States Ship |
VC: | Victoria Cross |
Zdroje (kromě uvedených v rozdělovníku):
- Sea Power Centre - Australia
special thanx to: Raymond MacNeill (Navy Internet Team)
Copyright © All Rights Reserved