zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

HMAS Canberra
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Kent

HMAS Canberra byla jedním ze dvou křižníků třídy Kent o standardním výtlaku 10.000 tun objednaných australskou vládou jako součást pětiletého zbrojního programu válečného námořnictva, který započal v roce 1924 a skončil v roce 1929.
Loď byla postavena loďařskou společností John Brown & Co Ltd. v Clydebanku (Glasgow, Skotsko). Kýl byl položen 9 září 1925, trup byl spuštěn na vodu 31. května 1927 a pokřtěn za účasti její královské výsosti princezny Mary. Loď pak byla dokončena a uvedena do služby 10. července 1928 pod velením kapitána George L. Massey-e (RN)

Skutečný standardní výtlak křižníku byl 9 850 tun a od ostatních lodí tzv. County class (třída Kent) se nepatrně lišila. Na rozdíl od svých sester byla například poháněna čtyřmi turbínami Brown-Curtis. Ty přes převodové ústrojí otáčely čtyřmi lodními šrouby. Výzbroj tvořilo standardně osm děl ráže 203 mm ve dvojhlavňových věžích, sekundární baterie sestávala z osmi děl ráže 102 mm a navíc byly instalovány torpédomety Mk 7. Na rozdíl od sesterské lodi HMAS Australia neobdržela přídavný boční pancéř. Ve třicátých letech byla loď vybavena jedním hydroplánem vypouštěným z katapultu umístěného ve středu trupu. Protileteckou baterii v té době tvořily jednak 12,5mm kulomety a také čtyři rychlopalné pom-pomy ráže 3 libry (3pdr). V roce 1941 byla protiletecká výzbroj inovována a bylo instalováno šestnáct 40mm pom-pomů (4x4, 2pdr) a pět kanónů ráže 20mm (5x1).
 

Po pěti měsících služby v Britských vodách vyplula HMAS Canberra 4. prosince 1928 z Portsmouthu a trasou přes Gibraltar, Freetown, Lagos, Kapské město, Simonstown a Durban dorazila 25. ledna 1929 do Freemantle v Austrálii. Nový křižník zůstal v australských vodách do září 1931 a poté se z tzv. Australia Station vypravil na svoji první služební plavbu ke břehům Nové Kaledonie a Fidži. Následujících devět let působila HMAS Canberra v aktivní službě, několikrát jako vlajková loď australské squadrony. V tomto období navštívila dvakrát China Station (v letech 1932 a 1937) a třikrát také zavítala na Nový Zéland, ale po většinu času křižovala v domovských vodách. V roce 1934 dělala doprovod Jeho královské výsosti Vévodovi z Gloucesteru, při jeho návštěvě na HMS Sussex.

V prvních devíti měsících Druhé světové války (která zatím probíhala pouze na evropském bojišti) působila Canberra v domácích vodách a v Tasmánském moři pod velením kapitána Wilfrida R. Pattersona (CVO RN). V červnu 1940 se na velitelský můstek postavil kapitán B. Farncomb (MVO RAN) a následující měsíc pro křižník začala další bojová mise, tentokrát v Indickém oceánu, kde doprovázela konvoje z Freemantle do Colomba a Kapského města. V průběhu července také neúspěšně pátrala po německé válečné lodi Atlantis na obchodních trasách z Afriky do Indie a Malajsie. V listopadu 1940 pomáhala zachránit trosečníky z ponorky SS Port Brisbane a následně poměrně dlouho avšak opět bezúspěšně pátrala po německém pomocném křižníku Pinguin, který ponorku poslal ke dnu. Poté, po zaminování australských přístavů, se vydala do vod Antarktidy.

V lednu a únoru 1941 pokračovala HMAS Canberra v zajišťování konvojů v Indickém oceánu a dále také pátrala po německých korzárských lodích, včetně kapesní bitevní lodě Admiral Scheer. Únavné pátrání se vyplatilo v březnu 1941, když jako součást bitevní skupiny křižníku HMNZS Leander zajistila německou zásobovací loď Coburg a původně norský tanker Ketty Broving. V polovině června 1941 navštívila Canberra naposledy západo-indický oceán a poté se ze Zanzibaru (Madagaskar) vydala do Colomba. Po krátkém období, kdy dělala doprovod spojeneckým konvojům v oblasti se v posledním červencovém týdnu vrátila do Austrálie. Zbytek roku strávila Canberra ve východo-indockém oceánu při eskortování konvojů směřujících z Austrálie do Singapuru a na Ceylon a také v Tasmánském moři.

V den vstupu Japonska do války s USA 8. prosince 1941 měla již Canberra na svém kontě přes 175 000 námořních mil služby a právě kotvila v přístavu v Sydney. Po vypuknutí Pacifické války sloužila dále jako doprovodný křižník a kryla konvoje s jednotkami směřujícími do Malajsie a na Jávu. Dne 7. února 1942 zakotvila v docích v Sydney, kde podstoupila rozsáhlé opravy a přezbrojení, které trvalo do poloviny května. Nato loď vyplula aby doprovázela konvoj do Melburne. Velké štěstí měla Canberra když se nacházela na kotvách v Sydney vedle amerického těžkého křižníku USS Chicago v noci z 31 května na 1. června 1942 při útoku japonských miniponorek. Naštěstí vyvázla bez poškození. V červnu 1942 převzal velení kapitán Frank E. Getting (RAN) a následující měsíc loď vyplula z Wellingtonu aby se zapojila do ofenzivy v Korálovém moři jako součást TF44, spolu s loděmi USS Chicago a USS Salt Lake City.

Na počátku srpna 1942 se HMAS Canberra zapojila do akcí v jižní části Šalamounova souostroví a v operaci pod krycím názvem "Watchtower" působila v rámci námořních jednotek podporujících americké vylodění na Guadalcanalu a Tulagi. V ranních hodinách 9. srpna 1942 narazily spojenecké lodě při hlídkování u ostrova Savo na japonský svaz tvořený křižníky a v následné přestřelce byla Canberra těžce poškozena. Loď utržila dva zásahy torpédy do pravoboku a více než 20 zásahů z děl ráže 203 mm. Ztratila pohon a převracela se na pravobok, zatímco její posádka včetně raněných byla přesunuta na USS Patterson a USS Blue.
Kontraadmirál R.K. Turner (USN) vydal rozkaz k opuštění plavidla a jeho potopení v případě, že nebude schopno samostatného pohybu do 6:30. Jelikož toto nebylo možno zajistit, byla posádka evakuována a podle rozkazů kontraadmirála Turnera a kontraadmirála V.A.C. Crutchleyho (VC DSC RN), který byl velícím taktickým důstojníkem spojenecké flotily amerických a australských křižníků a torpédoborců v operaci u Guadalcanalu, zahájil torpédoborec USS Selfridge palbu na vrak lodi. Torpédoborec vypálil na Canberru 263 projektilů ráže 127 mm a čtyři torpéda, ale ani to nestačilo k jejímu potopení. Nakonec až po zásahu torpédem z torpédoborce USS Ellet se loď potopila přibližně v 8 hodin ráno 9. srpna 1942 v úžině, která za nedlouho získala přízvisko "Iron Bottom" (se železným dnem).

Vrak HMAS Canberra byl objeven a prozkoumán během července a srpna 1992, téměř padesát let po jejím potopení. Loď se nachází v hloubce přibližně 760 metrů směřujíc svisle vzhůru, ve středu trupu jsou viditelné otvory po dopadu granátů a poškození požárem. Její dělové věže jsou stále ještě natočené na levobok, stejně jako při střetnutí s japonskými křižníky.
 

Technicko-Taktická Data (1941):

Celková délka 192 m
Šířka 20,8 m
Ponor 4,9 m (6,6 m max)
Výtlak standardní 9 850 t
Výtlak maximální 13 450 t
Výzbroj 8 x 203 mm Mk8 (8"/50 - 4x2)
8 x 102 mm QF Mk16 HA (4"/45 -  4x2)
16x 2pdr pom-pom (4x4), 5x20mm (5x1)
8 x 12,7 mm MG (2x4)
8 x 533 mm torpédomety Mk7 (2x4)
Pancéřování bok 25,4mm,  paluba 34,9m, dělové věže 114mm
Max. rychlost 31,5 uzlu
Pohon 8 kotlů Admiralty 3
4 turbíny Brown Curtis
Výkon 80 000 ks
Akční rádius (nám. míle) 3 100 při 31,5 uzlu,
13 300 při 12. uzlech
Zásoba paliva 3 400 t
Letouny 1
Katapult 1
Posádka 679 mužů (710 jako vlajková loď)
Zařazena do služby 10. července 1928
Vyřazena ze služby / potopena 9. srpna 1942

 

Některé zkratky použité v textu:

CVO: Commander of the Royal Victorian Order
DSC: Distinguished Service Cross
HMAS: His Majesty Australian Ship
HMNZS: His Majesty New Zealand Ship
HMS: His Majesty Ship
MVO: Member of the Royal Victorian Order
RAN: Royal Australian Navy
RN: Royal Navy
USN: United States Navy
USS: United States Ship
VC: Victoria Cross

 

Zdroje (kromě uvedených v rozdělovníku):
- Sea Power Centre - Australia
    special thanx to: Raymond MacNeill (Navy Internet Team)

 

 


Copyright © All Rights Reserved