NAVIGACE

Kumano
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Mogami

Těžký křižník Kumano byl postaven společností Kawasaki v Kobe. Kýl lodě byl položen 5. dubna 1934, loď byla spuštěna na vodu 15. října 1936 a dokončena 31. října 1937.

Jak je uvedeno v článku o křižníku Suzuya, na prvních dvou jednotkách třídy byly na jaře 1934 objeveny zásadní problémy se stabilitou. Práce na Kumano byly proto zastaveny a byly obnoveny na jaře 1936. Do konstrukce byly zapracovány úpravy zvyšující stabilitu plavidla - především rozšíření protitorpédových oddílů, snížení nástaveb a také nahrazení elektrického svařování klasickým nýtováním na namáhaných místech trupu. Kumano byla uvedena do služby ve stejný den jako Suzuya.

Kumano vstoupila do služby s patnácti kanóny ráže 155 mm, osmi univerzálními kanóny ráže 127 mm a osmi protileteckými kanóny ráže 25 mm. Při modernizacích byla výzbroj obměňována a posilována následovně: Mezi květnem a říjnem 1939 byly nahrazeny kanóny ráže 155 mm za deset děl ráže 203mm. V květnu 1943 nesla celkem 20 kanónů ráže 25 mm (4x3 a 4x2) a byl instalován radar 21Go. V dubnu 1944 bylo přidáno dalších osm kanónů ráže 25 mm v jednotlivém uložení. Po přezbrojení mezi červnem a červencem 1944 nesla celkem 56 kanónů ráže 25 mm (8x3, 4x2 a 24x1). Byly také doplněny radary typů 13Go (1x) a 22Gp (2x).

Kumano měla stejně jako Suzuya pouze osm parních kotlů.

Po svém uvedení do služby se Kumano spolu s křižníkem Suzuya připojily k Mikumě a utvořily Sedmou křižníkovou divizi. Ta byla převelena do čínských vod. V květnu 1940 se k nim připojila Mogami a v lednu 1941 se přesunuly k pobřeží Zadní Indie, kde měly za úkol působit proti francouzským koloniálním silám. Následně podporovaly vylodění ve Francouzské Indočíně (dnešní Vietnam). Od prosince 1941 Kumano podporovala japonská vylodění v Malajsii, na Borneu, Sumatře, Jávě a Andamanských ostrovech. V dubnu 1942 podnikala akce proti spojeneckým zásobovacím trasám v Indickém oceánu. Následovalo přezbrojení v Japonsku a v květnu 1942 se Kumano spolu se svými sestrami zúčastnila bitvy o Midway. Ta dopadla pro Japonce nešťastně, ale Kumano se spolu se Suzuyou podařilo uniknout před americkými letadly. V červnu 1942 se obě lodě připojily ke Třetí flotile a po americkém vylodění na Guadalcanalu v srpnu téhož roku, byly převeleny do Šalamounova souostroví, aby podpořily obranu tohoto ostrova. V říjnu se obě lodě zúčastnily bitvy u Santa Cruz. Po akcích u Šalamounova souostroví byla na Kumano posílena protiletecká výzbroj a instalován radar. Do oblasti Šalamounova souostroví se opět vrátila v létě 1943 a 20. července 1943 byla poškozena americkým letounem nedaleko Kolombangary. Následné opravy se protáhly do října 1943. Na jaře 1944 se Kumano zapojila do obrany Mariánského souostroví a poté do ofenzivy u Filipín. Ve střetnutí u Leyte byla začleněna do severní skupiny admirála Kurity. Spolu s ostatními jednotkami napadla 25. října 1944 u ostrova Samar skupinu amerických eskortních letadlových lodí. Letouny z jejich palub však dokázaly japonský svaz udržet v odstupu a Kumano byla zasažena torpédem z torpédoborce USS Johnston (DD-557) a musela se stáhnout do průlivu San Bernardino. Zde byla opět zasažena střemhlavými bombardéry. Při plavbě Sibuyanským mořem utržila dalších několik poškození od amerických letounů, ale 26. října nakonec doplula do Manily. Po částečných opravách se vydala do Japonska, ale 6. listopadu 1944 byla zasažena dvěma torpédy z americké ponorky USS Ray nedaleko Luzonu. Kapitán se rozhodl zamířit do přístavu Santa Cruz na Luzonu, kde byly provedeny opět provizorní opravy. Dne 25. listopadu však vzlétly letouny z USS Ticonderoga a v zálivu Dasol zasáhly Kumano čtyřmi pumami a pěti torpédy. To už loď nevydržela a potopila se.

Technicko-Taktická Data: