zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Suzuya
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída:
Mogami

Těžký křižník Suzuya patřil do třídy Mogami, ale po zjištění nedostatků u prvních dvou jednotek této třídy byly plány v průběhu stavby poněkud pozměněny a druhá dvojice plavidel již měla standardní výtlak 12 400 tun.

Suzuya byla postavena v loděnicích Yokosuka. Její kýl byl položen 11. prosince 1933, trup spuštěn na vodu 20. listopadu 1934 a námořnictvo loď převzalo 31. října 1937.

V době, kdy měly probíhat plavební testy nového křižníku, se projevily závažné problémy se stabilitou na jejích dvou sestrách. Testy Suzuyy byly okamžitě zastaveny a také práce na Kumano byly přerušeny. V dubnu 1936 byly konečně zpracovány plány na úpravu trupu a první tři jednotky třídy Mogami byly přestavěny. Konstrukce plavidla byla v porovnání s původním návrhem zesílena, byly instalovány rozměrnější protitorpédové výdutě a část svařované konstrukce byla nahrazena nýtovanou.

V roce 1937 sestávala výzbroj plavidla z patnácti kanónů ráže 155 mm, sekundární baterii tvořilo osm kanónů ráže 127 mm a protileteckou výzbroj tvořilo osm kanónů ráže 25 mm. Ve výklopných lafetách bylo umístěno dvanáct torpédometů ráže 609 mm. Výměna děl hlavní baterie proběhla na Suzuya mezi lednem a září 1939, kdy byla původní děla nahrazena deseti děly ráže 203 mm. Sekundární baterie a torpédomety zůstaly zachovány, v průběhu války pak byla posilována už jen protiletecká výzbroj. V květnu 1943 byla posílena na dvacet kanónů ráže 25 mm (4x3, 4x2), byl také instalován radar 21Go. V dubnu 1944 bylo přidáno dalších osm jednotlivých kanónů ráže 25 mm, v červenci 1944 jejich počet dosáhl 50. kusů (8x3, 4x2, 18x1). V téže doby byly instalovány radary 13Go (1x) a 22Go (2x).
Letecký park představovala tři letadla, vypouštěná ze dvou katapultů.

Na rozdíl od prvních dvou jednotek třídy měla Suzuya pouze osm naftových kotlů.


Suzuya 1944

Po svém uvedení do služby Suzuya spolu s Mikumou a Kumano znovu-vytvořila Sedmou křižníkovou divizi a následně byly lodě převeleny do čínských vod. Dne 1. května 1940 se k nim připojila Mogami a v lednu 1941 se přesunuly k pobřeží Zadní Indie, kde měly za úkol působit proti francouzským koloniálním silám. Následně podporovaly vylodění ve Francouzské Indočíně (dnešní Vietnam). Od prosince 1941 Suzuya podporovala japonská vylodění v Malajsii, na Borneu, Sumatře, Jávě a Andamanských ostrovech. Poté se spolu se svými sestrami přesunula do Japonska kvůli přezbrojení a opět byla operačně způsobilá v březnu 1942. Následovaly invaze na ostrovy v Indickém oceánu, které Suzuya podporovala od 31. března do 4. června 1942, kdy se připojila k dalším jednotkám kvůli útoku na Midway. Po bitvě, ve které Japonci přišli o své letadlové lodě, se Suzuya v červenci připojila ke Třetí flotile, přesunula se do Bengálského zálivu a odtud do oblasti Šalamounových ostrovů. Dne 24. srpna 1942 se zúčastnila bojů ve východní části Šalamounova souostroví, dne 26. října bitvy u Santa Cruz a 14. listopadu se zapojila do bojů o Guadalcanal. Na přelomu roku se loď přesunula do Japonska kvůli opravám a přezbrojení a v květnu 1943 byla spolu s Kumano opět převelena do Šalamounova souostroví. V noci z 5. na 6. listopadu kotvila Suzuya spolu s Mogami v Rabaulu a při americkém náletu na přístav byly obě lodě poškozeny.
V roce 1944 následovaly japonské akce na obranu Marián. První střety se spojeneckou flotilou proběhly v Bitvě o Filipínské moře dne 19. června. Finální střetnutí se mělo odehrát na Filipínách v zálivu Leyte a Suzuya byla spolu s Kumano zařazena do svazu "Sever" admirála Kurity. Dne 23. října 1944 proplouvala Suzuya průlivem u Palawanu, 24. října se zúčastnila bitvy v Sibuyanském moři a 25. října 1944 byla u ostrova Samar napadena palubními letouny z amerických eskortních letadlových lodí. Loď byla po zásazích torpéd neovladatelná a zachvátily ji požáry, k destrukci plavidla také přispěla vlastní vezená torpéda. Posléze ji poslal ke dnu torpédoborec Okinami.

Technicko-Taktická Data (1944):

Celková délka 200,6 m
Délka při čáře ponoru 197 m
Šířka 20,2 m
Ponor 6,06 m
Výtlak standardní 12 400 t
Výtlak maximální 13 881 t
Výzbroj 10 x 203 mm (5x2)
8 x 127 mm DP (4x2)
50 x 25 mm AA (8x3, 4x2, 18x1)
12 x 609 mm torpédomety (4x3)
Pancéřování boky 25mm-101mm, paluba 32mm-52mm, barbety 76mm-101mm, věže 25mm
Max. rychlost 35 uzlů
Pohon 8 naftových kotlů
4 parní turbíny
Výkon 152 000 ks
Zásoba paliva 2 163 t
Akční rádius 8 150 nm. při 14. uzlech
Letouny 3
Katapulty 2
Posádka 850 mužů
Zařazena do služby 31. října 1937
Vyřazena ze služby / potopena 25. října 1944

 


Copyright © All Rights Reserved