zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Aoba
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída: Aoba

Třída těžkých křižníků Aoba byla druhou skupinou lodí postavenou v Japonsku v polovině dvacátých let a tvořila ji dvě plavidla - Aoba a Kinugasa. Tyto křižníky byly velmi podobné předcházející třídě Furutaka a často bývají spolu zařazovány do jedné třídy, ale křižníky Aoba měly od počátku dvoudělové věže a poněkud jiné uspořádání nástaveb.

Křižník Aoba byl postaven firmou Mitsubishi v Nagasaki. Kýl byl položen 4. února 1924, trup byl spuštěn na vodu 25. září 1926 a křižník byla uveden do služby 2 září 1927.

Hlavní výzbroj křižníků Aoba tvořilo šest děl ráže 200 mm typu 3 Nendo Shiki, které byly uloženy ve třech dvouhlavňových věžích typu "C". Jejich maximální náměr činil 40° a proti lafetování typu "A", použitému u třídy Furutaka, se vyznačovaly až o 33% větším dostřelem. Nicméně věže byly pro útlý trup dosti rozměrné a to si vyžádalo zesílení kontrukce. V roce 1938 byly nahrazeny kanóny 3 Nendo Shiki typ 2, které měly ráži 203 mm a byly také modernizovány systémy řízení palby. Sekundární výzbroj tvořily čtyři kanóny typu 10 Nendo Shiki ráže 120 mm. Tyto kanóny byly v roce 1930 přemontovány do nových lafet, které byly ovládány elektro-hydraulicky a byly zakrytovány pancéřovými štíty. Proti třídě Furutaka byla zvýšena hmotnost výzbroje o 150 tun, hmotnost pancéřování o 50 tun a hmotnost hnacích systémů o 100 tun.
Protiletecké zbraně tvořily dva čtyřhlavňové komplety ráže 13 mm Hotchkiss. V průběhu Druhé světové války byly postupně přidávány kanóny ráže 25 mm v jednotlivém uložení i jako dvojčata, až v roce 1943 činil jejich počet 15 hlavní (1x3, 6x2).
Původních šest dvojhlavňových torpédometů ráže 610 mm bylo nahrazeno dvěma čtyřhlavňovými komplety stejné ráže.

Hnací systémy tvořily turbíny Parsons a kotle Kampon, z nichž dva byly na kombinované palivo. Pouze tyto dva kotle byly v roce 1938 nahrazeny novými naftovými kotli a ostatní pohonné jednotky zůstaly beze změny. Na rozdíl od třídy Furutaka měly lodě Aoba pouze dva lodní šrouby.

Dodatečné úpravy zvýšily výtlak plavidla přibližně o 576 tun a aby byla zachována stabilita, byly instalovány protitorpédové výdutě po stranách trupu, čímž se světšila jeho šíře o 1,7 metru.

U zadní věže byl v roce 1928 instalován parní katapult, ze kterého byly vypouštěny letouny typu E2N1. V roce 1930 byl původní katapult nahrazen výkonnějším prachovým katapultem a v roce 1932 byl do výzbroje zařazen letoun typu E4N2.

        

Po vstupu do služby v roce 1927 byla Aoba přiřazena k páté křižníkové eskadře. Dne 20. května 1933 byla přiřazena k šesté eskadře a od listopadu 1935 do listopadu 1936 působila v rámci sedmé eskadry. Od prosince 1936 kotvila Aoba v Kure, dočasně postavena mimo aktivní službu. V roce 1938 pak podstoupila modernizaci v Sasebo. V listopadu 1940 se Aoba opět připojila k šesté eskadře a do října 1941 prováděla výcvikové plavby.

Dne 30. listopadu 1941 se všechny čtyři křižníky šesté eskadry vydaly z Kure k Boninskému souostroví v centrálním Pacifiku, kde se měly připravit na vstup do války. V rámci tohoto svazu podnikla Aoba útok na Wake Island v prosinci 1941 a v lednu a únoru 1942 podporovala vylodění Japonců u Rabaulu a Kaviengu. Eskadra operovala ze základny ve Truku. V březnu a dubnu operovala Aoba v oblasti Šalamounových ostrovů, a zde podporovala invazní jednotky při vylodění na ostrovech Lae, Salamaua, Buka, Bougainville, Shortlands a Manus a poté se opět vrátila do Truku. Následovala bitva o Korálové moře a po jejím skončení se Aoba vydala 5. června 1942 do loděnic v Kure, kde byla přezbrojena. Poté se Aoba spolu s šestou eskadrou vydala opět do Truku, kde se připojila k nově sformované osmé flotile. Na počátku srpna ze Aoba střetla u ostrova Savo v noční bitvě s americkými silami a byla lehce poškozena. V následující kampani o Guadalcanal se Aoba zúčastnila bitvy u mysu Esperance, kde byla 11. října vážně poškozena nepřátelskou palbou. Byla zasažena přibližně 24 projektily ráže 152 a 203 mm a na její palubě zahynulo téměř 80 mužů v čele s velitelem šesté eskadry, kontraadmirálem Arimoto Gotoem. Podařilo se jí stáhnout-se z bojiště a 22. října doplula do Kure, kde podstoupila rozsáhlé opravy. Při opravách byla poškozená zadní věž hlavní baterie dočasně nahrazena trojhlavňovým kompletem protileteckých kanónů ráže 25 mm a také příďová baterie protileteckých kanónů ráže 13 mm byla nahrazena trojčetem ráže 25 mm.

Na bojiště se Aoba opět dostala v únoru 1943 a nejprve se vydala na základnu Truk, kam připlula 20. února. Odtud byla vyslána do Kaviengu, ale 3. dubna byl přístav bombardován americkými těžkými bombardéry B-17. Aobu zasahly dvě pumy a způsobily závažný požár ve strojovnách a bylo nutné křižník vytáhnout na mělčinu, aby se předešlo potopení. Na místě byly provedeny nejnutnější opravy, aby loď byla schopna doplout do Kure, kde byly stroje opraveny. Opravy se protáhly až do prosince 1943. Velení zvažovalo přestavět loď na "letounový křižník" (podobný jako např. Tone), ale tyto plány se nakonec nerealizovaly.

V prosinci 1943 byla Aoba převelena do východo-indické oblasti a 24. prosince doplula do Singapuru. V únoru 1944 se stala vlajkovou lodí šestnácté křižníkové eskadry a jejím úkolem bylo převážně doprovázet transporty zásob do oblasti Filipín. Když se v říjnu 1944 schylovalo k zásadnímu střetnutí v zálivu Leyte, byla také Aoba povolána do oblasti, ale 23. října byla na při přesunu torpédována americkou ponorkou Bream (SS-243). Aoba se musela vrátit zpět do Kure, kam dorazila až 12. prosince 1944, protože na cestě byla ještě několikrát napadena letouny a utržila další zásahy. V Kure už Aoba zůstala zakotvena jako protiletecká baterie a 24. a 28 července 1945 byla bombardována americkými palubními letouny a letouny USAF. Byla potopena v mělké vodě kotviště a ponechána na místě, než byla v letech 1946-47 sešrotována.

Technicko-Taktická Data:

Délka celková 185,87 m
Délka při čáře ponoru 183,58 m
Šířka 15,83 m
Ponor 5,7 m
Výtlak standardní 7 100 t
Výtlak maximální 10 822 t
Výzbroj 6 x 203 mm (3x2)
4 x 120 mm AA (4x1)
15 x 25 mm AA (1x3, 6x2)
8 x 13 mm AA (2x4)
8 x 610 mm torpédomety (2x4)
Pancéřování boky 76mm, paluba 31,75mm, věže 51mm
Max. rychlost 34,5 uzlu
Pohon 12 kotlů Kampon
4 turbíny Parsons
Výkon 102 000 ks
Akční rádius 6 000 nm. při 14 uzlech
Zásoba paliva 1 800 t. nafty + 450 t. uhlí
Letouny 1
Katapulty 1
Posádka 625 mužů
Uvedena do služby 20. září 1927
Potopena / vyřazena 28. července 1945

 


Copyright © All Rights Reserved