NAVIGACE

Grumman F11F-l (F-11) Tiger

F11F-1 Tiger byl jednoduchý lehký denní stíhač startující z letadlové lodi určený pro vybojování vzdušné převahy a k ochraně flotily. Až do uvedení letounu F-14 Tomcat byl posledním výrobkem firmy Grumman Aircraft Corporation. Původně měl za cíl lichoběžníkovým křídlem zlepšit výkony typu F9F-2. Výsledkem byl úplně nový typ Tiger se štíhlými křídly a trupem navrženým podle pravidla ploch Stejně jako u F8F Bearcat byl jeho základem co nejmenší drak obestavěný kolem daného motoru, takže výsledný letoun byl tak malý, že bylo nutno sklápět pouze špičky jeho křídel, což se provádělo ručně.
Tenká šípovitá křídla a štíhlý tvar trupu umožnily letadlu dosáhnout rychlosti přes 900 mph a přinesly tak US Navy první supersonický operační stíhací letoun. Druhá varianta letadla (F11F-1F Super Tiger) byla vybavena výkonnějším motorem s přídavným spalováním a dosáhla rychlosti Mach 2 v horizontálním letu a světového rekordu dosažením výšky 72 000 stop (21 336 m).
První vzlet prototypu (pod označením XF9F-9) se uskutečnil 30. července 1954.
V dubnu 1955 uznalo US Navy, že Tiger není modernizovaný Cougar a letoun byl přeznačen na F11F-1. V souladu s novým schématem označování letadel byl Tiger v září 1962 přeznačen na F-11A.
F-11 Tiger se stal známým díky tomu, že jej dvanáct let používala letecká předváděcí skupina Blue Angels. Krátkonosé F11F-1 byly prvními stroji, jež tým získal v dubnu 1957 a byly nahrazeny až roku 1969 letouny McDonnell F-4J Phantom.
Celkem bylo vyrobeno téměř 200 strojů.
 

Jirka Wagner