NAVIGACE |
|
|
Haguro
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník
Třída: Myoko
Těžký křižník Haguro byl postaven v loděnicích společnosti Mitsubishi jako třetí jednotka třídy Myoko. Loď byla objednána v roce 1924 a její kýl byl položen 16. března 1925. Trup byl spuštěn na vodu 24. března 1928 a loď byla předána námořnictvu 25. dubna 1929.
Na rozdíl od předcházejících dvou jednotek, jejichž pohonnou soustavu
dodávali přímo jejich výrobci, byly hnací systémy křižníku Haguro
sestaveny v loděnicích Yokosuka. Ostatní parametry byly shodné s předcházejícími
jednotkami, s drobnými rozdíly v PL výzbroji.
Náhrada původních děl hlavní baterie ráže 200 mm za nový typ ráže 203 mm
probíhala v letech 1933-34. V letech 1934-36 proběhla větší modernizace, při
které byla zvětšena protitorpédová obšívka, instalovány otočné torpédomety a dva
letecké katapulty. Druhá modernizace probíhala u křižníku Haguro od ledna
1939 do prosince téhož roku. Při ní byly instalovány nové systémy řízení palby,
doplněna druhá dvojice čtyřhlavňových torpédometů a posílena byla protiletecká
výzbroj. Opět byla zvětšena protitorpédová obšívka. Ve válečných letech byla
rozšiřována protiletecká baterie a instalovány radary. Na Haguro bylo v v
červenci 1943 doplněno osm dvouhlavňových kompletů ráže 25 mm a instalován radar
21 Go. V srpnu 1944 byl instalován radar 22 Go.
Po svém uvedení do služby sloužila Haguro se svými sestrami v rámci
Čtvrté křižníkové divize až do roku 1933, kdy byly lodě přeřazeny do Páté
divize. Na počátku války v Tichomoří byly všechny lodě třídy
Myoko nasazeny v oblasti Filipín. Na konci
února 1942 se podařilo Haguro a sesterské lodi
Nachi potopit v průlivu Sunda britský těžký
křižník Exeter. V létě
1942 se lodě přesunuly ke Guadalcanalu a od srpna se zapojily do japonské
ofenzivy. Haguro se na podzim vydala do Japonska kvůli přezbrojení a poté
se přesunula na základnu Truk, odkud podporovala akce u Aleut mezi květnem a
červnem 1943. V srpnu 1943 se Haguro spolu s
Myoko přesunuly do oblasti Šalamounova
souostroví. V noční bitvě 2. listopadu 1943 v zálivu Empress Augusta utržily obě
lodě mírná poškození.
V létě 1944 se Haguro přesunula do západního Pacifiku a 12. července 1944
v Singapuru vystřídala spolu s Myoko
sesterské lodě Ashigara a
Nachi. V říjnu 1944 se Haguro spolu
se sesterskými plavidly zúčastnila bitvy u Leyte a Nedaleko ostrova Samar byla
zasažena spojeneckou leteckou pumou do dělové věže číslo 2. Po rozprášení
japonských sil u Leyte se Haguro zdržovala v Malajských vodách. Nakonec
byla objevena jihozápadně od Penangu britskou 26. flotilou torpédoborců (HMS
Saumarez, HMS Verulam, HMS Vigilant, HMS Venus a HMS
Virago) a byla potopena v noci z 15. na 16. května 1945 po zásahu třemi
torpédy.
obrázek povolil zveřejnit
J&J Graphic
Technicko-Taktická Data (1944):
Celková délka | 203,76 m |
Délka při čáře ponoru | 201,5 m |
Šířka | 17,34 m |
Ponor | 5,9 m |
Výtlak standardní | 10 000 t |
Výtlak maximální | 13 300 t |
Výzbroj | 10 x 203 mm (5x2) |
8 x 127 mm (4x2) | |
52 x 25 mm AA (4x3, 8x2, 24x1) | |
16 x 610 mm torpédomety (4x4) | |
Pancéřování | bok 102mm, paluba 32mm + 25mm, věže 25mm |
Max. rychlost | 35,5 uzlu |
Pohon | 12 kotlů Kampon |
4 převodované turbíny | |
Výkon | 130 000 ks |
Zásoba paliva | 2 470 t |
Akční rádius | 8 000 nm. při 14. uzlech |
Letouny | 3 |
Katapulty | 2 |
Posádka | 773 mužů |
Zařazena do služby | 25. dubna 1929 |
Vyřazena ze služby / potopena | 16. května 1945 |
Copyright © All Rights Reserved