NAVIGACE |
|
|
Americké těžké křižníky
USS Canberra
(CA-70, později CAG-2)
připravil Michal Béza
Kategorie:
Těžký křižník,
později Raketový křižník
Třída: Baltimore, později
Boston
USS Canberra byla stejně jako předcházející jednotky třídy Baltimore postavena v loděnicích Quincy, Massachusetts. Její kýl byl položen 3. září 1941, trup byl spuštěn na vodu 19. dubna 1943 a loď byla uvedena do služby 14. října 1943. Křižník byl pojmenován na počest australského křižníku HMAS Canberra, který spojenci ztratili při bojích u ostrova Savo v roce 1942.
Její výzbroj odpovídala třídě Baltimore a sestávala z devíti kanónů ráže 203 mm coby hlavní baterie. Kanóny Mk12 a později Mk15 s délkou hlavně 55 ráží a maximálním úhlem náměru 41 stupňů byly uloženy ve třech troj-dělových věžích. Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 127 mm ve dvojhlavňových věžích. Protileteckou výzbroj zajišťovalo dvanáct čtyřhlavňových kompletů Bofors ráže 40 mm a 24 jednotlivě uložených kanónů Oerlikon ráže 20 mm.
V padesátých letech byla USS Canberra přebudována na druhý raketový křižník s označením CAG-2. Byla demontována zadní věž s děly ráže 203 mm a věž s děly ráže 127 mm. Také většina protileteckých kanónů ráže 40 mm a 20 mm byla z plavidla sejmuta. Na zádi byla zbudována protáhlá nástavba a na ní byla umístěna dvě dvojitá odpalovací zařízení pro střely Terrier a příslušné radiolokační a naváděcí systémy. Letecký hangár byl zaslepen a katapulty s jeřáby sejmuty. V šedesátých letech byla na záď instalována vrtulníková paluba.
USS Canberra po přestavbě na CAG-2, na zádi je vrtulníková paluba, kterou loď
obdržela v 60-tých letech (kresba autor)
USS Canberra se po dokončení zkušebních plaveb přesunula na svoji novou základnu Pearl Harbor, kam dorazila 1. března 1944. Zde se připojila k útočnému svazu TF58, spolu se kterým se za několik týdnů zapojila do podpory vylodění na ostrově Eniwetok. Následující tři měsíce prováděla krytí spojeneckých svazů letadlových lodí. Letadlovky Yorktown (CV-10) a Enterprise doprovázela při útocích na Palaus, Yap, Ulithi, Truk a Satawan. V rámci svazu křižníků a torpédoborců ostřelovala 30. dubna pobřeží těchto ostrovů. V květnu se v rámci skupiny TG58.2 zapojila do útoku na ostrovy Marcus a Wake a podporovala vylodění na severním pobřeží Nové Guineje. V červnu se USS Canberra připojila ke skupině TG58.1 a spolu s ní podporovala dobývání ostrovů Saipan, Guam a Iwo Jima a poté se přesunula do oblasti Filipínského moře, kde v rámci svazu TF38 skupiny TG38.1 útočila na ostrovy Mindanao a Visayas. Ke konci léta se aktivity spojenecké flotily přesunuly blíže k japonskému souostroví a Canberra pomáhala získat zpět ostrovy Palaus a Morotai s významnou leteckou základnou.
V polovině října 1944 útočila USS Canberra spolu se svojí bitevní skupinou na japonská letiště a další vojenská zařízení na ostrovech Okinawa, Formosa a Luzon v přípravě na plánovanou invazi na Leyte. Večer 13. října 1944 byla při japonském protiútoku zasažena torpédem z torpédového letounu, výbuch vytvořil velký otvor v boku lodě v místech kotelny číslo 4 a ohnul hřídel lodního šroubu, v důsledku čeho byly zaplaveny dvě strojovny a ještě další kotelna a loď zůstala nepohyblivá méně než sto mil od velké nepřátelské základny na ostrově Formosa. Ačkoli přední kotelny byly schopny zásobovat turbíny dostatkem páry, strojovny byly úplně vyřazeny z provozu a bylo nutno plavidlo urychleně odtáhnout z dosahu japonských letounů. Při noční záchranné akci vzala loď do vleku USS Wichita a táhla ji z oblasti bojů téměř dva dny než ji předala remorkérům. Ty ochrnutou Canberru dotáhly do předsunuté americké námořní základny na atolu Ulithi, kam dorazila ke konci měsíce. Odtud byl křižník dopraven na Manus, kde byly provedeny nejnutnější opravy, aby se loď mohla po vlastní ose vydat do loděnic na západním pobřeží Spojených Států. Opravy probíhaly v loděnicích Boston Navy Yard od února do října 1945 a loď tedy do bojů Druhé světové války již nezasáhla. USS Canberra sloužila krátce v poválečném období podél západního pobřeží Spojených Států a dne 7. března 1947 byla vyřazena z aktivní služby a umístěna do stavu rezervní floty v Bremertonu, stát Washington.
Po necelých pěti letech, kdy byla loď zakonzervována v bazénu rezervní
flotily, byla dne 4. ledna 1952 opět reaktivována a překlasifikována na těžký
raketový křižník s označením CAG-2. Byla odtažena do loděnic Camden v New Jersey,
kde proběhla přestavba a loď byla opět uvedena do aktivní služby 15. června
1956. Některé zdroje křižník poté řadí do nové třídy
Boston (CAG-1).
Po svém znovuuvedení do služby působila USS Canberra převážně v Karibské
oblasti a v západním Atlantiku, mimo jiné pak také přepravila na své palubě
prezidenta Dwighta D. Eisenhowera na konferenci na Bermudách a v červnu 1957 ze
zúčastnila námořní přehlídky International Naval Review
v Hampton Roads ve státě Virginia a podnikla školní plavbu s poddůstojníky do
Brazílie. V září 1957 ze účastnila manévrů NATO v severním Atlantiku a poté
podnikla první mírovou misi ve Středozemním moři. Po návratu do USA v březnu
1958 účinkovala jako ceremoniální vlajková loď při výběru ostatků Neznámého
vojína. V létě 1958 podnikla druhou školní plavbu s námořními kadety, tentokrát
do Španělska, Švédska a Holandska.
V březnu 1960 podnikla USS Canberra osmiměsíční plavbu kolem světa, při
níž krátce operovala jak se Sedmou flotilou v Pacifiku, tak s Šestou flotilou ve
Středozemním moři. V době Kubánské krize se podílela na blokádě ke konci roku
1962 a v říjnu 1963 byla převelena do Pacifiku. Propuknuvší konflikt ve Vietnamu
znamenal pro Canberru první válečnou misi od skončení Druhé světové
války. V jihovýchodní Asii působila loď několik měsíců v roce 1965 a druhá mise
probíhala od února do června 1966, třetí pak trvala od října 1966 do dubna 1967.
Další nasazení na Vietnamském bojišti probíhala od října 1967 do dubna 1968 a od
září 1968 do ledna 1969.
V průběhu všech tří kampaní využívala Canberra výhradně svých těžkých děl
při bombardování vietnamského pobřeží a kvůli tomuto výraznému nasazení
původních zbraní a rychlému zastarání raketových systémů Terrier byla loď v
květnu 1968 zpět klasifikována na těžký křižník s původním označením CA-70.
Odpalovací zařízení Terrier spolu s naváděcími systémy byly demontovány v roce
1969 po skončení akcí na Vietnamském bojišti.
Krátce nato v říjnu 1969 dorazila USS Canberra do San Francisca v Kalifornii, kde proběhly přípravy pro její deaktivaci. Loď byla oficiálně vyřazena z aktivní služby 2. února 1970 a ze seznamu válečných plavidel byla vyškrtnuta 31. července 1978. V červenci 1980 byla loď prodána do šrotu společnosti National Metal.
Technicko -Taktická Data:
r. 1943 | r. 1956 | |
Délka celková | 205,25 m | |
Délka při čáře ponoru | 202,39 m | |
Šířka | 21,59 m | |
Ponor | 7,32 m | |
Výtlak standardní | 14 472 t | |
Výtlak maximální | 17 031 t | |
Výzbroj | 9 x 203 mm (3x3) | 6 x 203 mm (2x3) |
12 x 127 mm DP (5"/38, 6x2) | 10 x 127 mm DP (5"/38, 5x2) | |
48 x 40 mm AA Bofors | 16 x 40 mm AA Bofors | |
24 x 20 mm AA Oerlikon | 4 x AA Terrier | |
Pancéřování | boky 101mm - 152mm, paluba 63mm,
barbety 152mm, věže 203mm (čela) |
|
Max. rychlost | 33 uzlů | |
Pohon | 4 kotle Babcock&Wilcox | |
4 turbíny General Electric | ||
Výkon | 120 000 ks | |
Akční rádius | 10 000 nm. při 15. uzlech | |
Zásoba paliva | 2 250 t | |
Letouny | 4 | 0 |
Katapulty | 2 | 0 |
Posádka | 2 039 mužů | |
Uvedena do služby | 14. října 1943 | |
Potopena / vyřazena | 31. července 1978 |
Copyright © All Rights Reserved