zpět letadlové lodě U.S.Navy

Americké letadlové lodě

NAVIGACE

USS Abraham Lincoln (CVN-72)

USS Abraham Lincoln je pátou letadlovou lodí třídy Nimitz. Byla pojmenována na počest šestnáctého prezidenta USA a je druhou lodí v americké historii, která toto jméno nese. Kýl byl položen 3. listopadu 1984 v Newport Newsu, Virginia. O čtyři roky později byla loď pokřtěna a po ukončení všech zkušebních plaveb byla 11. listopadu 1989 slavnostně zařazena do služby.

Po tom, co loď dokončila poslední zkoušky, opustila Norfolk a v září se vydala plavbou kolem Jižní Ameriky do Tichého oceánu, aby se připojila k Pacifické flotile. Cestou se zúčastnila řady cvičení s námořními a leteckými silami mnoha jihoamerických států. Všechny tyto úspěšné manévry přispěly k dosažení perfektní součinnosti a výkonu obou posádek (námořní i letecké).

V květnu 1991, čtyři měsíce před plánovaným nasazením v operaci Pouštní bouře, Lincoln zahájil svou služební plavbu západním Pacifikem (WESTPAC). Při své plavbě do Indického oceánu však byla jeho trasa změněna směrem na Filipíny, kde měl pomoci při evakuačních pracích. Zdejší operace Fiery Vigil byla tou největší evakuací vojáků a jejich rodinných příslušníků v době míru. Lincoln vedl armádu 23 lodí, která odvážela přibližně 20 tisíc osob. Loď sama pak přepravila kolem 4,5 tisíců evakuovaných.

Po skončení této akce se Lincoln přesunul do oblasti Perského zálivu, kde jeho letectvo ve spolupráci s dalšími americkými a spojeneckými letadly provádělo bojové hlídky, průzkum a podpůrné letecké operace nad Kuvajtem a Irákem. Po třech měsících Lincoln svůj první WestPac zakončil a připlul do Kalifornie.

Později se Lincoln připravoval sérií cvičných plaveb na svůj druhý WestPac, jenž začal v červnu 1993. Pří něm se po návštěvě Hongkongu vrátil do Arabského zálivu na podporu operace Southern Watch, jejímž posláním bylo bdít nad bezletovou zónou nad jižním Irákem vyhlášenou OSN. V říjnu téhož roku pak podle rozkazu prezidenta Clintona Lincoln asistoval humanitárním akcím OSN u pobřeží Somálska.

Období od června 1994 až do začátku roku 1995 pak USS Lincoln trávil v přístavu drobnými opravami a přípravou obou posádek na nadcházející plavbu. Během této doby přibyly na jeho palubu také některé příslušnice vojenského námořnictva a Lincoln se tak stal první lodí na západním pobřeží, v jejíž posádce slouží ženy. Třetí WestPac trval od dubna 1995 do října 1995. Při něm navštívil Hongkong, Singapur a během pobytu v Arabském zálivu také Spojené arabské emiráty. V listopadu téhož roku se pak přemístil do nového domovského přístavu Bremerton ve státě Washington.

Od ledna do srpna 1996 byla loď v suchém doku a prošla první generální opravou od svého zařazení do služby. Celkem bylo na opravy, modifikace a modernizaci systémů a veškerá vylepšení vydáno kolem 200 miliónů dolarů. Po dvouměsíčních testech a zkouškách způsobilosti se v lednu 1997 USS Lincoln přesunul do nynějšího domovského přístavu v Everettu, Washington.

Stručná charakteristika
Cena lodi 3,5 miliardy dolarů
Projektovaná životnost 50 let
Kýl položen 3.11.1984
Křest lodi 13.2.1988
Zařazení do služby 11.11.1989
Celková délka 1092 stop 332,8 m
Celková výška 206 stop 6 palců 62,9 m
Šířka let. paluby 257 stop 5,5 palce 78,5 m
Plocha let. paluby 4,5 akru 18 210 m čtv.
Výtlak přibl. 95 000 tun (plný náklad)
Pohon dva tlakovodní jaderné reaktory A4W
Turbíny čtyři parní General Electric
Výkon 27 620 HP 205 950 kW
Rychlost přes 30 uzlů 55,6 km/h
Lodní šrouby čtyři
Hmotnost šroubu 24 250 lb 11 000 kg
Průměr šroubu 21 stop 6,4 m
Kormidla dvě
Hmotnost kormidla 100 310 lb 45,5 tuny
Rozměry kormidla 29 x 22 stop 8,84 x 6,7 m
Počet kotev dvě
Hmotnost kotvy 66 140 lb 30 000 kg
Délka kotev. řetězu 1082 stop 330 m
Hmotnost článku 365 lb 165,6 kg
Hmotnost řetězu 308 000 lb 139 700 kg
Palubní výtahy čtyři
Plocha výtahu 3880 čtver. stop 360,5 m čtv.
Počet katapultů čtyři
Letecké křídlo ±80 taktických, bojových a podpůrných letounů.
Letadla F/A-18 Hornet
F-14 Tomcat
EA-6B Prowler
S-3B Viking
C-2A Greyhound
E-2C Hawkeye
SH-60F Seahawk
HH-60H Helicopter
Výzbroj Raketová Tři odpalovací zařízení Mk. 29 pro řízené střely Sea Sparrow (3x8)
Hlavňová Čtyři protiraketové systémy Mk.15 Phalanx CIWS ráže 20 mm.
Různé
Posádka (včetně letecké) přes 5500
Počet kajut a jiných místností přes 3200
Kapacita destilační jednotky 400 000 galonů (15 142 l) vody denně
Délka kabelů a drátů přes 900 mil (1448 km)
Počet osvětlovacích těles přes 30 000
Palubní telefony přes 1900
Denně servírovaná jídla přes 20 000
Denně pečený chléb 800 bochníků
Denně zkonzumované mléko 660 galonů (2500 l)
Denně maso do hamburgerů 540 lb (245 kg) 
Denně vajec 180 tuctů (2160 ks) 
Denně čerstvé zeleniny 800 lb (363 kg) 
Denně prané prádlo 5550 lb (2518 kg)
Denně stříhání vlasů 250 hlav


Jirka Wagner

 


Copyright © All Rights Reserved