zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE

Dodatek D:

Výzbroj japonských válečných lodí

 

18.1"/45 caliber



Největší námořní děla, která kdy byla na lodi instalována. Byla použita pouze na lodích Yamato a Musashi. Hmotnost jejich trojdělových věží dosahovala 2500 tun, což byla hmotnost některých torpédoborců.

Ráže 460 mm (18,1"/45)
Hmotnost 162,4 tun
Délka celková 21,1 m  (831,9")
Počet drážek ve vývrtu 72
Hmotnost projektilu 1 448,55 kg (3 219 liber)
Úsťová rychlost 780 m/s  (2 559 stop/s)
Max. elevace +45/-5 stupňů
Max. dostřel 42 025 m  (45 960 yardů)
Kadence 2/min

 

16.1"/45 caliber Type III



Japonské lodě Nagato byly první bitevní lodě na světě, které začaly používat 16" kanóny. Skutečná ráže byla 16,1" - tedy 410 mm. Měly být instalovány také na plavidlech třídy Kaga, Amagi a Kii, ale kvůli omezením plynoucím z Washingtonské dohody k tomu nedošlo. Byly podobné britským 15" Mark I, ale byly lehčí i když měly o 25 mm větší ráži. Měly nábojovou komoru se šroubovým závěrem Welin, ale používaly mechanismus Elswick-3 podobně jako britské 18" kanóny z roku 1917.

Ráže 410 mm (16,1"/45)
Hmotnost 101,6 tun
Délka celková 18,84 m  (741,7")
Délka hlavně 18,39 m (720,24")
Počet drážek ve vývrtu 84
Hmotnost projektilu 1 020 kg (APC), 936 kg (HE, IS)
Úsťová rychlost 780 m/s  (APC), 805 m/s (HE, IS)
Max. elevace +43/-3 stupně
Odměr věže +/- 130 stupňů
Max. dostřel 38 725 m  (42 350 yardů)
Kadence 1,5 - 2,5 ran/min

 

14"/45 caliber Type 43, Type 41



Tato děla byla používána na většině bitevních lodí a bitevních křižníků japonského válečného námořnictva po První světové válce. Konstrukčně vycházela z britského modelu Vickers Type "A", kteréžto kanóny byly instalovány na lodi Kongo (postavená v Barrow v Británii). Pozdější design těchto děl byl označován jako Type 41 (Model 1908) - 1908 jako údaj o roce designu nábojové komory. Některé hlavně pocházely z Británie, ale většina byla vyrobena v Japonsku v Kure a firmou Japan Steel Works. Celkem vyrobeno cca. 100 hlavní.

Ráže 356 mm (14"/45)
Hmotnost 86 tun
Délka celková 16,46 m  (648,4")
Délka hlavně 13,73 m (540")
Počet drážek ve vývrtu 84
Hmotnost projektilu 673,5 kg (APC), 625 kg (HE, IS)
Úsťová rychlost 775 m/s  (APC), 805 m/s (HE, IS)
Max. elevace +43/-5 stupňů
Odměr věže +/- 150 stupňů
Max. dostřel 35 450 m  (38 770 yardů)
Kadence 2/min

8"/50 caliber Type II



Standardní děla výzbroje japonských těžkých křižníků jako byly  Furutaka, Aoba, Myoko, Takao, Mogami a Tone . Děla byla osazovaná do dvojvěží.

Ráže 203 mm (8,0"/50)
Hmotnost 18,7 tuny
Délka celková 10,3 m (405,9")
Hmotnost projektilu 124,65 kg (277 liber)
Úsťová rychlost 840 m/s (2 756 stop/s)
Max. elevace +40/-5 stupňů
Max. dostřel 29 256 m (32 150 yardů)
Kadence 2-4/min

 

6.1"/60 caliber



Těmito děly byly původně vyzbrojeny lehké (později těžké) křižníky třídy Mogami ve trojdělových věžích. Tyto čtyři křižníky byly později vyzbrojeny děly ráže 8". Čtyři dělové věže byly určeny pro každou z lodí třídy Yamato - jedna na přídi, jedna na zádi a dvě na bocích. U lodi Yamato byly později dvě věže na bocích odstraněny a nahrazeny dalšími protileteckými kanóny ráže 5". Dalšími dvěma trojdělovými věžemi byl vyzbrojen křižník Oyodo.

Ráže 155 mm  (6,1"/60)
Hmotnost 12,5 tuny
Délka celková 9,61 m  (378,5")
Hmotnost projektilu 55,35 kg  (123 liber)
Úsťová rychlost 925 m/s  (3 035 stop/s)
Max. elevace +55/-7 stupňů
Max. dostřel 27 263 m  (29 960 yardů)
Kadence 5/min

5"/40 caliber



Tyto kanóny byly používány jako standardní protiletecká zbraň na spoustě různých japonských plavidel a také u pobřežní obrany. Byly to dobré zbraně ačkoli jejich úsťová rychlost nebyla příliš vysoká.

Ráže 127 mm  (5"/40)
Hmotnost 3 tuny
Délka celková 5,28 m  (208,0")
Hmotnost projektilu 22,82 kg  (50,7 liber)
Úsťová rychlost 725 m/s  (2 379 stop/s)
Max. elevace +90/-8 stupňů
Max. dostřel 14 628 m  (16 075 yardů)
  9 439 m  (30 970 stop) max. výška
Kadence 8/min

25mm/60 caliber



Tyto kanóny byly standardními japonskými protileteckými zbraněmi prakticky na všech plavidlech v průběhu Druhé Světové války. Jednalo se o adaptaci francouzského kanónu typu Hotchkiss. Byly to velmi průměrné kanóny, trpící mnoha nedostatky. Mezi nejzávažnější problémy patřila jejich pomalost při otáčení i elevaci (i u trojhlavňových systémů), značné vibrace a zášleh z hlavně, ale především způsob nabíjení, kdy byla munice ládována z 15-ti ranných zásobníků, což způsobovalo zastavení palby kanónu při každém přebití zbraně. Při srovnání s obdobnými zbraněmi spojenců je této zbrani bližší americký 20mm kanón Oerlikon a se 40mm kanónem Bofors vůbec nesnese srovnání, snad kromě kadence (Bofors mohl dosahovat kadence až 120 ran za minutu díky skvěle vyřešenému podávání munice prostřednictvím shora umístěné ližiny - clipu, zatímco tento japonský kanón, ačkoli měl konstrukční rychlost palby až 260 ran za minutu, nebyl schopen této kadence kvůli neustálému vyměňování zásobníků nikdy dosáhnout).

Ráže 25 mm (25mm/60)
Hmotnost 113,85 kg (253 liber)
Délka celková 2,29 m  (90,4")
Hmotnost projektilu 0,27 kg (0,6 liber)
Úsťová rychlost 900 m/s  (2 953 stop/s)
Max. elevace +85/-10 stupňů
Max. dostřel 7 462 m  (8 200 yardů)
5 498 m  (18 040 stop) max. výška
Kadence 200-260/min

13mm/76 caliber



Tento lehký protiletecký kanón byl také vyvinut podle francouzského Hotchkissu a trpěl většinou nedostatků jako jeho větší 25 mm "kolega" - především těžkým a těžkopádným uchycením.

Ráže 13,2 mm
Hmotnost 41,49 kg  (92,2 liber)
Délka celková 1 409 mm  (55,5")
Hmotnost projektilu 44,5 - 46 g (1,57-1,83 unce)
Úsťová rychlost 805 m/s (2 641 stop/s)
Max. elevace +85/-15
Max. dostřel 5 969 m (6 560 yardů)
3 980 m (13 060 stop) max. výška
Kadence 425-475/min

 

většinou převzato z Nihon Kaigun - Imperial Japanese Navy Page

 


Copyright © All Rights Reserved